Hrad Veveří

Hrad Veveří leží zhruba 20 kilometrů severozápadně od centra Brna na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, kterou napájí řeka Svratka. V minulosti byl správním střediskem veverského panství (později veversko-říčanského) a taktéž patřil do katastrálního území obce Veverské Bítýšky. 1. ledna 1957 však byl na základě rozhodnutí krajského národního výboru připojen spolu s rozsáhlým územím v okolí Brněnské přehrady k Brnu a začleněn do městského obvodu Brno VII. Při radikální katastrální reformě Brna provedené ve druhé polovině 60. let byl pak přičleněn ke katastru dnešní městské části Brno-Bystrc. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů nejen na Moravě ale i v celé v ČR.
Jedny z nejhezčích výhledů na hrad se návštěvníkům nabízejí z paluby výletních lodí projíždějících pod hradem na hladině Brněnské přehrady.
Při příjezdové cestě k západní vstupní bráně se nalézá kaple Matky Boží z konce 12. století.

Historie

Hrad Veveří byl podle pověsti založen kolem roku 1059 moravským údělným knížetem Konrádem I. Brněnským; první písemný doklad o Veveří je z roku 1213, kdy byl jeho správcem Štěpán, pravděpodobný předek pánů z Pernštejna. Původní pozdně románský a ranně gotický hrad zabral úzkou část ostrohu. Přemysl Otakar II. zde s oblibou umisťoval své politické odpůrce, z nichž nejznámější byl komorník Beneš, bratr Miloty z Dědic. Roku 1311 byl hrad zastaven Janovi z Vartenberka a po svém návratu z Itálie roku 1334 usiloval moravský markrabě, pozdější český král Karel o jeho navrácení. Jeho bratr markrabě Jan Jindřich hrad rozšiřoval a dále opevňoval a užíval ho jako zemskou pevnost i jako pokladnici. Za husitských válek byla na hradě posádka vévody Albrechta a Veveří bylo proto roku 1424 obléháno, ovšem bez úspěchu. Za česko-uherských válek hrad držel těšínský kníže Přemek, který byl příznivcem českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, avšak hrad byl roku 1468 dobyt vojskem Matyáše Korvína. Na konci 15. století hrad získal Václav z Ludanic a po něm se střídali další majitelé. V roce 1645, kdy došlo k obléhání Brna švédskými vojsky, byl obležen i hrad Veveří, který stejně, jako město Brno, náporu útočníků odolal.
Z iniciativy kněžny Ypsilanti dochází po roce 1870 k výrazným úpravám hradního okolí a na jižní stráni hradního ochozu vzniká rozsáhlý anglický park se dvěma (dnes již zdevastovanými) skleníky. V souvislosti s první československou pozemkovou reformou měla být většina pozemků zdejšího panství zestátněna, proti čemuž se však postavil poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří — Arnold De Forest Bischofsheim, a téměř šest let vedl spor s Československou republikou o majetek. Roku 1925 nakonec souhlasil s odstupným a hrad s téměř celým panstvím přešel do vlastnictví státu. Hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a stal se velice oblíbeným turistickým cílem. V červnu 1928 navštívil hrad i prezident Tomáš Garrique Masaryk a objevily se plány na využití hradu jakožto prezidentské rezidence na Moravě, z nichž nakonec sešlo.
Za nacistické okupace byl v letech 1942 — 1945 hrad zabaven pro potřeby wehrmachtu a SS. V té době vznikl v okolí hradu rozsáhlý výcvikový prostor. Koncem 2. světové války byl hrad poškozen při bojích a při osvobozování Brna. Tehdy byly poškozeny střechy, fasády i nedaleký kostelík Nanebevzetí Panny Marie na Předhradí. Průchod armád vedl také ke zničení či ztrátě velké části hradního mobiliáře. Již v letech 1947 a 1948 byly opraveny alespoň střechy a ztracený mobiliář doplněn ze sbírek státního zámku Konopiště a hradu Křivoklátu. Hrad byl poté nakrátko opět zpřístupněn, ale počátkem 50. let byl velice necitlivě upraven pro potřeby Lesnického učiliště, které zde sídlilo přes 20 let.
Po roce 1972 vznikl projekt přestavby hradu na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Z přestavby byly nakonec realizovány pouze první etapy, při nichž byla položena nová kanalizace a vodovod, a tzv. statické zajištění pomocí betonových injektáží a nástřiků, které vedly k těžkému poškození hradu. Tyto necitlivé úpravy přerušila Sametová revoluce roku 1989 a poté byl hrad téměř ponechán svému osudu.
Od roku 1999 je ve správě Národního památkového ústavu v Brně, který zde od té doby provádí postupnou rekonstrukci značně zdevastovaného areálu.
Hrad byl pro veřejnost trvale otevřen v létě 2002. Kastelánem je od roku 2001 Mgr. Petr Fedor.

Zajímavosti

  • Veveří na pozvání majitele barona Mořice Arnolda De Forest třikrát navštívil tehdejší britský ministr obchodu Winston Churchill. S manželkou Clementine zde strávili také část své svatební cesty po Evropě.
  • Od první poloviny 18. století je tradována pověst, podle které je hrad Veveří jedním z několika míst, kde by se měl ukrývat poklad 12 stříbrných soch apoštolů, pocházející původně z kořisti přinesené do Čech knížetem Břetislavem I. z tažení do Polska (přenos ostatků sv. Vojtěcha) v roce 1039. Podle zmíněné legendy měly být sochy, údajně do té doby ukryté v klášteře Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, podvodně na tamní abatyši vylákány templářskými rytíři a převezeny na jejich hrad Veveří vzápětí po zavraždění posledního z přemyslovských králů Václava III. 4. srpna 1306 v Olomouci. Romantická legenda vznikla zjevně jako snaha ozvláštnit panství módní historkou o pokladu a jejím autorem byl nejspíše některý z tehdejších hradních úředníků.

Tento web provozuje InternetRegion s.r.o.

Kontakt: redakce(a)ebrno.info

Provoz webu zajišťuje WCM aplikace Alff